Jaké to je mít vážnou zrakovou vadu, nebo být dokonce zcela nevidomý si vyzkoušeli žáci 8.A. Do školy k nám totiž dorazila báječná parta ze zařízení Tyfloservis, která poskytuje služby a poradenství právě takovým lidem. Pracovali jsme na čtyřech stanovištích po skupinkách. Na jednom jsme si zkusili obsloužit se se zavázanýma očima čajem, nebo se najíst. Zjistili jsme, jaké k tomu jsou potřeba pomůcky. Dále jsme se seznámili se speciálními mobilními telefony, čtečkou textů a počítačem. S tím pracuje i náš spolužák s vážnou vadou zraku. Nejemotivnější bylo asi pohybování se po škole se slepeckou holí a nejzábavnější střílení laserovou pistolí do zvukového terče opět poslepu. Nechyběla ani přednáška, zodpovězení dotazů a zkouška brýlí, které simulovaly různé lehčí i těžké zrakové vady. Nyní už víme alespoň maličko, jak se cítí zrakově postižení lidé. Klobouk dolů před nimi, nemají to jednoduché ani trochu,přesto se snaží žít stejně jako lidé bez handicapu. My bychom jim to měli usnadnit svou ohleduplností.
